Co pomáhá dětem s ADHD

Co pomáhá dětem s ADHD Každé dítě má jinou osobnost, takže některá doporučení pomohou někomu více, někomu méně. Taky je velký rozdíl mezi kluky a dívkami a hodně záleží na věku. Přesto věřím, že zde najdete tipy, které budete moci použít doma, sdílet s dalšími rodinnými příslušníky, nebo třeba pedagogy ve školce či ve škole. 1) Nastavení mysli Milujte děti takové, jaké jsou, jen proto, že jsou (Oddělovat osobnost a chování) Zkusme dětem dát co nejčastěji pocítit, že jsou milované právě takové, jaké jsou. Nepodmiňovat svou lásku správným chováním. Nesrovnávat s ostatními dětmi. Dejme jim najevo, že je milujeme, i když třeba některé chování neschvalujeme. (Vůbec nedoporučuji používat věty typu: ,,Ty jsi hodný chlapeček, ty jsi zlobivec”… Prostě nenálepkovat). Můžete zkusit větu typu: ,,Mám tě tak moc rád, že tohle tě teď dělat nenechám.“  Když dítě „zlobí“, distancujte se tedy od jeho chování, ale ne od něho samotného. Některé špatné chování můžete i ignorovat a o to víc pak vyzdvihnout to dobré. Můžete se také odstřihnout od chování, a tím dítě zjistí, že špatným chováním vlastně nezískalo to, co chtělo (= vaši pozornost).  Hezký příklad je, že když děti zlobí v autě, rodič zastaví, vezme si knížku a začne si číst to, co ho baví. Nebo prostě jen vyleze z auta, přizná si a pojmenuje svoje emoce a vydýchá se. Odstřihne se od situace, ale ne od dítěte a nejde do útoku, nekřičí, netrestá, prostě začne dělat něco, co ho těší, nebo si procítí emoce, jako popisuji v E-booku Emoční mistrovství. Děti jsou překvapené a jejich chování se taky změní. Změňte svá přesvědčení tak, abyste viděli děti a sebe pozitivně (Pygmalion efekt) Pygmalion efekt, nebo také Sebenaplňující proroctví je jev, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Nevědomě tak ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď. Proto je tak zásadní zvědomit a vyčistit si v sobě přesvědčení o dítěti. Je třeba navnímat a pak vyčistit to, jak dítě doopravdy vidíte. (Př: ,,Všechno zničí…” / ,,Nebude mít žádné kamarády…” / ,,Nikam to nedotáhne…”)  Co mu tím asi do života přinesete?  Plus je také dobré navnímat si a pročistit, jak smýšlíte o sobě (Př.: ,,Jsem chudák, že mám takové dítě..” / ,,Je to moje vina, že je takové…” a podobně). To všechno je potřeba zvědomit a  vyčistit. Já za sebe na to doporučuji Terapii Cesta.  Nebo prostě svoje myšlenky nenásledovat, o tom píšu zde.  Další články Jak se rozhodovat Bypetrakolafa@gmail.com Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak se rozhodovat? Neexistuje jeden správný způsob rozhodování, je jich celá řada. Pokud se chcete rozhodovat v souladu se svou vnitřní energií, doporučuji srdečně prozkoumat svoji… Read More Vykresli to ze sebe ven Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Homeschooling,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Vykresli to ze sebe ven Obrázek výše zachycuje – světe div se – vztek a bezmoc.  A je zřejmé, že vůbec nejde o výsledek, ale o to, že proběhl proces kresby. Velmi rychle se mi ulevilo… Read More Jak Terapie Cesta pomáhá dětem Bypetrakolafa@gmail.com ADHD,Děti,Emoce,Komunikace a vztahy,Osobní transformace – Seberozvoj,Terapie Cesta Jak Terapie Cesta pomáhá dětem Střípky konkrétních příběhů Dnes mám pro vás několik konkrétních příběhů z vlastní praxe. Týkají se toho, jak Terapie Cesta pomohla dětem. Všechny příběhy mají… Read More Objevte jedinečnost dítěte Dalším důležitým bodem je najít, v čem dítě je / může být úspěšné a jedinečné. Najít něco, co dítě mistrovsky ovládá, a to posílit.  Nemusí to být ve škole, může to být třeba fotbal, skateboarding, nebo vyřezávání ze dřeva… Když bude úspěšné v jednom sektoru, je velmi pravděpodobné, že se úspěch rozlije do dalších polí působení.  Můžete si také nechat od dítěte v něčem poradit, nebo se od něj něco naučit, třeba vás překvapí. Náš syn třeba miluje mi něco vysvětlovat, nebo mě učit fotbalové triky 🙂  Prostě podporujte jedinečnost svého dítěte. Zamyslete se, jak chcete brát svoje děti? hyperaktivní  x energické zlobivé, svárlivé x nezávislé tvrdohlavé, zlé x angažované sebestředné x sebevědomé popudlivé x citlivé agresivní x asertivní impulzivní x spontánní roztěkané x kreativní snílky x imaginativní nepozorné x dokážou věnovat pozornost všemu nevypočitatelné x flexibilní 2) Práce s emocemi Neberte si osobně proměnlivé nálady dítěte Vnímejte proměny nálad a zkuste je zvládat společně. Je to taková hra energií. Neodpovídejte na vztek vztekem a podobně. Nám pomáhá doma jógový bolster s pohankovými slupkami, kam vztek ventilujeme, nebo opravdu čistě jen procítit emoci bez mluvení a pohybu se vším všudy tak jako v Terapii Cesta. Taky pravidelně používáme Karty emoční první pomoci, které mám zdarma i pro Vás, pokud byste chtěli. Najdete je zde. Špatná nálada je tak trochu jako mrak, který z oblohy zase odejde. Navíc těžké chvíle jsou největším zdrojem blízkosti, pokud jimi projdete spolu – vy jako chápající podpora dítěte. Některé děti mají tendenci na vás svoje nepříjemné emoce „přehodit“, tam za sebe doporučuji zůstat autentičtí. Není potřeba se nechat zraňovat a ovládat, ale když vás něco zasáhne, tak si to plně procítit a vykomunikovat. Záleží, kde ještě máte „spínací tlačítka“ – stará zranění, která vám děti otevřou. Děti vás nechtějí primárně zraňovat, jen si samy nevědí rady s tím, co prožívají. Když chcete o situaci hovořit, můžete zkusit používat já-sdělení místo obviňování. Příklad: ,,Byla jsem smutná a zklamaná, když jsi kousnul brášku…“  Nezapomeňte také na to, že na uklidnění potřebuje dospělý mozek 20 minut, nespěchejte na sebe ani na dítě. Nechte sebou emoci projít plně, ale bezpečně – třeba v jiné místnosti.  Pomoci může také oddechový čas. Když vidíte, že už je na dítě něco moc a mohl by nastat třeba záchvat vzteku, či rvačka, odveďte jemně (malé) dítě na kouzelný koberec, který mu přinese uvolnění. Kobereček se dá i převážet třeba na návštěvu k babičce. Nám kobereček moc nefungoval, ale někomu určitě bude 🙂 Emoce u těchto dětí jsou delší a složitější téma, pracuji na publikaci, kde se o tom rozepíšu podrobněji.  Každopádně určitě pomozte dítěti, aby dokázalo mluvit o svých pocitech. Jeho pocity jsou naprosto skutečné! Dítě potřebuje vědět, že mu nasloucháte a jste s ním. 3) Opečování těla Mějte dost vlastní energie Co se týče těla, je potřeba na prvním místě